Judo – ideální kombinace propojení myšlení, techniky a těla

27. 7. 2023

Téměř šedesátiletou tradici má mladoboleslavský judistický oddíl působící pod spolkem TJ Auto Škoda. Tréninky aktivně navštěvuje zhruba 60 až 80 dětí ve věku od 5 let. Za dobu svého působení odchoval mnoho sportovců reprezentantů, trenérů i rozhodčích. 

V oddílu působí celkem 6 různých věkových kategorií, při čemž každá z nich rozvíjí další dovednosti a techniky. Od nejmladší kategorie, která se učí zejména formou hry (především koordinaci pohybů, zpevnění středu těla, rovnováhu či velmi důležitou techniku pádů), se postupně seznamují se základními technikami pro boj, hody, porazy, chvaty až po taktiku vedení boje, útok o obranu či plánování sil na turnaje. Nejstarší kategorie si pak musí osvojit i zásady správného stravování, držení hmotnostní kategorie, aspekty sportovní zátěže či základy psychologie. V každém věku se pak učí úctě, skromnosti, respektu, disciplíně a sebeovládání – tedy hodnotám, které se hodí nejenom pro sport, ale také pro běžný život. 

Judo má jednu velikou výhodu – může jej dělat jakýkoli tělesný typ. V každém věku i vzrůstu lze najít vhodné techniky a stát se úspěšným bojovníkem.

Judo je velmi moderní sport a přitom ctí tradice a východní učení a moudrost. Ideální kombinace propojení myšlení, techniky a těla. Jedná se o univerzální sport postavený s japonskou přesností na tisíciletých zkušenostech pohybu těla, práce svalů a kloubů. Judo vzniklo z bojového umění, ale je postaveno na základech fairplay, úctě k soupeři, sportu a společnosti,“ popisuje japonské bojové umění předseda oddílu Miroslav Staněk. 

Z nejstarší věkové kategorie odcházejí sportovci buď jako celorepublikoví reprezentanti nebo se vydávají na cestu trenérů či rozhodčích.  Reprezentaci České republiky tak posílil i mladoboleslavský odchovanec Adam Kopecký, který na svém kimonu hrdě nosí i logo ŠKO-ENERGO. 
Adam se judu věnuje již od školky a k judu ho přivedli rodiče. Původně se chtěl věnovat řecko-římskému zápasu stejně jako jeho táta. Díky mamince, která se dozvěděla, že je pro průpravu nejprve lepší judo, se dostal právě k tomuto sportu. A za tuto změnu je určitě velmi vděčný.  Nejenom, že se judo stalo jeho životem, ale také na jeho poli sklízí nemalé úspěchy. Minulý rok se stal zlatým medailistou na Evropském poháru juniorů. Exceloval také na mistrovství světa juniorů v Ekvádoru, kde vybojoval bronz. 

Adame, jaké máte plány do budoucna a jaký je váš sportovní cíl, kterého byste rád dosáhl? 
Moje plány do budoucna jsou jasné. Stejně jako každý sportovec bych se chtěl dostat na olympijské hry. Usiluji o to, abych se dostal již příští rok do Paříže a momentálně se pohybuji na hraně kvalifikace. Pokud to ale nevyjde, jasným cílem je dostat se v roce 2028 do Los Angeles nebo do Melbourne v roce 2032. Rád říkám, Paříž je sen, LA je cíl!
Aktuálně je však mou nejbližší metou medaile z Grand Prix či Grand Slam. Budu mít šanci se ukázat v polovině srpna na GP v Záhřebu, ze kterého, doufám, přivezu co nejlepší výsledek. 
A mým sportovním cílem je, jak už jsem zmiňoval, dostat se na olympijské hry. Samozřejmě pokud bych se dostal i vícekrát, bylo by to krásné. Po osobní kariéře bych se chtěl stát trenérem. Baví mě pracovat s judisty již nyní a rád bych se podílel na výchově dalších úspěšných sportovců. Takže bych moc rád zůstal u juda co nejdéle. 

Proč právě judo, a ne třeba fotbal nebo hokej? Proč by se o tento sport měli zajímat i ostatní? 
Judo má spoustu benefitů. Děti se při něm naučí padat tak, aby si neublížily. To se vlastně hodí pak každému. V útlém věku se pak klade důraz zejména na pružnost a flexibilitu jako prevenci při zranění, dále na základy gymnastiky a nedílnou součástí juda je také sebeobrana. 
Tento sport má velmi zajímavou filozofii, která je dětem představena hned od začátku. Učí člověka pokoře, přátelství a sebeovládání. Je to velmi krásný sport. Je to ale také hlavně životní cesta, do které když proniknete, není cesty zpět.


Co Vás osobně na judu baví nejvíce a co vám do života přináší?

Baví mě se pořád zlepšovat a překonávat sám sebe. Jsem hodně soutěživý typ, a proto i rád vyhrávám. 
Judo je můj život a nedokázal bych si ho bez nej představit. Přineslo mi spoustu zkušeností, pádů, ale i úspěchů. Především si ale vážím lidí, které jsem díky judu poznal. Považuji je za svou druhou rodinu.


Aktuálně jsme Vás zastihli na tréninkovém kempu ve Španělsku (pozn. redakce: začátek července), následně se přesouváte do Japonska. Jak se liší sportovní příprava v zahraničí od té v Čechách?
Všechny tréninkové kempy jsou průběžná příprava, protože sezóna pro judisty de facto končí až po olympijských hrách, a to pouze na pár měsíců. Tyto dva kempy jsou hlavně přípravou na podzim, kde mě čeká mnoho kvalifikačních turnajů na olympijské hry.
Příprava v zahraničí je odlišná tím, že se pořád jen pereme. Doma máme i některé tréninky, v rámci kterých pilujeme techniku. V zahraničí ale soupeříme s co nejvíce protivníky tak, abychom si zvykali na různé styly boje a reakce, které má každý člověk jiné. Například styl, kteří mají Kazaši, Mongolové a Gruzínci je naprosto odlišný třeba od stylu Italů. Konfrontace se světovou špičkou je proto velmi důležitá. 

Další novinky