„Soki má rád přírodu“ - pracovní listy
Sokol SOKI je maskotem ŠKO-ENERGO již řadu let. „Soki má rád přírodu“ je název pracovních listů, které jsme připravili ve spolupráci s ochránci přírody ze ZO ČSOP Klenice. V pracovních listech se naučnou a zábavnou formou mohou dozvědět žáci prvního stupně základních škol spoustu důležitých informací ze života sokolů stěhovavých a ještě vyhrát hezké ceny. Pracovní listy vydáváme při příležitosti Dne Země, jehož cílem je podpora ochrany životního prostředí. A na téma ochrany dravců by se nemělo zapomínat. Sokolí pár přivedl na svět mláďata v budce na komíně ŠKO-ENERGO v Mladé Boleslavi poprvé v roce 2015. Od té doby mapujeme život této nové populace sokolů, kterých se na našem komíně narodilo už celkem 21.
Jak na to?
Stačí zaslat vyplněnou „Kartu odpovědí k pracovním listům“ na e-mailovou adresu info@csopklenice.cz, a to nejpozději do 31. 5. 2021. V e-mailu je nutné uvést celé jméno, adresu bydliště a kontakt (telefonní číslo na zákonného zástupce).
Správné odpovědi zařadíme do slosování, které proběhne nejpozději do 30. 6. 2021 v sídle společnosti ŠKO-ENERGO. Výherce budeme kontaktovat.
Karta odpovědí k pracovním listům
Sokoli na komíně
Sokoli na komíně ŠKO-ENERGO pro nás byli řadu let pýchou a jejich život v budce nad městem Mladou Boleslaví sledovala široká veřejnost prostřednictvím instalované on-line kamery. Na letošní sezonu hnízdění sokolů jsme museli budku bohužel sundat kvůli rekonstrukci komína a ruchu, kterým bychom je při hnízdění a pak také po vylíhnutí rušili, a tím je ohrozili. Sokolí populaci v Mladé Boleslavi, která se díky ŠKO-ENERGO každoročně rozrůstá, jsme nabídli jinou alternativu pro hnízdění, a to na budově lakovny v areálu ŠKODA AUTO.
Provizorní místo pro naši budku bohužel nemá technickou vybavenost, aby bylo možné pokračovat v on-line přenosech a vidět tak přímo do hnízda. Nicméně od kolegů ze Škoda Auto víme, že sokoli si budku už "obhlížejí". Můžou ještě letos zahnízdit a jedná se "náš" pár? Na tyto a další otázky odpovídá ornitolog Václav Beran:
Je možné, že by ještě zahnízdili, nebo je už pozdě?
Zatím nevíme, zda už náhodou nehnízdí. Je možné, že v budce jsou již vajíčka, případně zatím sokoli jen aktivují okolo budky. Tak jako tak čas určitě je. Ptačí mysl je fascinující a sokoli se letošním oteplením na začátku března nedali zlákat k časnějšímu zahnízdění. Některé páry již sice sedí na vajíčkách, jiné právě snáší, ale mnoho páru ještě s hnízděním nezačalo. Na stavbách obvykle začíná hnízdění v březnu, známe už ale i případy, kdy sokoli vyčkávali až do poloviny dubna. Takže jsem optimista a myslím, že i letos v Mladé Boleslavi zahnízdí.
Může se jednat o „náš“ původní pár?
Téměř jistě to bude stejný pár, který v minulých letech hnízdil na komínu. Přesně to ale budeme vědět až ve chvíli, kdy se nám podaří odečíst kroužky rodičů. To není úplně snadné ani s nejlepšími dalekohledy, takže osobně si myslím, že nám v tom pomůže až fotopast, kterou bych rád k budce umístil, až půjdeme kroužkovat případná mláďata.
Sokol se u budky objevil už pár dní po jejím přemístění. Čím to je, že se tak rychle zorientovali?
Sokoli mají své teritorium výborně prozkoumané. V minulých letech neměli důvod hnízdit jinde než v budce na komíně, když ale z důvodu opravy komína byla budka odstraněna, rychle pochopili, že musí hledat jinde. A další nejvyšší body v okolí komína prozkoumávali určitě jako první. V přírodě i na některých stavbách je běžné, že sokoli využívají více míst, sice ne k hnízdění, ale třeba k odpočinku, k uschování potravy apod. Třeba v elektrárně Počerady hnízdí pravidelně na komíně ve výšce 160 metrů, ale jako spižírnu využívá samec staré hnízdo krkavců na chladicí věži ve výšce 120 metrů. Asi tam má klid a nemusí se s potravou tahat tak vysoko (a možná se o ni nemusí dělit se samičkou J ). Sokoli navíc mají vynikající zrak, takže budku určitě velmi dobře viděli i z komína. A pohodlnější bydlení by jinde těžko hledali, takže volba byla asi dost jednoduchá.
Jak moc je sokol stěhovavý přizpůsobivý živočich obecně?
Ptákům a přírodě obecně nezbývá nic jiného, než se člověku a jeho aktivitám přizpůsobovat, jinak vyhynou. Takže sokol přizpůsobivý určitě je. Už jen fakt, že pochopil, že výškové stavby představují bezpečné místo pro hnízdění je obdivuhodný. Před pár desítkami let to byl velice plachý druh. I tak mají sokoli rádi svůj klid, ale v případě nouze samozřejmě ze svých požadavků částečně slevit dokážou. Když ale hnízdí, nestrpí rušení nad nimi či na jejich úrovni. Proto bývá mnoho hnízd na skalách opuštěno. Sokoli tam začnou hnízdit v brzkém jaře, kdy jsou ještě turisté, horolezci, trampové a další doma u kamen. Jakmile se ale oteplí, lidé začnou šplhat do skal a sokoli často opouští svá hnízda. Na stavbách mají ale absolutní klid.
Naši sokoli byli zvyklí hnízdit o sto metrů výš. To je přeci jen velká změna. Je možné, že si postupem času zvykli na ruch ve městě, kam se každoročně vrací přivést na svět svá mláďata?
Obecně na všech stavbách platí, že čím výše sokoli mohou zahnízdit, tím výše zahnízdí. Touží po klidu, ale má to i svá negativa. Ulovenou potravu musí nosit výrazně výše, což obzvláště pro malé samečky může být značná dřina. Když je ale nouze, tak se sníží ke hnízdění v nižších výškách. 60 m v průmyslových areálech je opravdu relativně málo. Ale vždy také záleží na tom, jak vysoké jsou okolní objekty a jaké rušení je v okolí. Komín lakovny okolí převyšuje, takže je to dobré místo. Jsem přesvědčen, že pokud za sokoly nepoleze nikdo nahoru, ruch pod nimi jim nijak vadit nebude. Vědí, že lidé na zemi pro ně nepředstavují nebezpečí. Ale vsadil bych se, že až bude hlavní komín opravený a budka zpátky, nebudou váhat ani chvilku a přesunou se zase tam.
